Co to je žitný chlebový kvásek

kvasek vizual

Kdysi byl chlebový kvásek běžnou surovinou v mnoha domácnostech. Hospodyně odkládaly z chlebového těsta malý kousek, který sloužil jako „rozmnožovač“ pro další přípravu chleba. Pro tento účel seškrabávaly zbytky chlebového těsta ze stěn a dna díže, dřevěné nádoby, v níž se kvas a mouka mísily a těsto zrálo. V menším krajáči kvásek přiživily trochou mouky a vlažné vody, a tak ho uchovaly pro příští pečení. Tak vznikaly chleby, na nichž si pochutnávaly domácnosti napříč všemi společenskými vrstvami.

Kdo však nechtěl jen chléb, a kdo se narodil v nádherné oblasti našich nejvyšších hor Krkonoš, ten jistě nepohrdl i pravým krkonošským kyselem. Polévkou, jež dokázala zahřát i zasytit horaly v drsných horských podmínkách, která se ale podávala i na panských dvorech. Polévka s vůní chleba, hub, vajec s nádechem rozvoněné cibulky a jemnou glazurou másla….! Bylo by škoda ji neokusit i v dnešních časech, nemyslíte?

Pečení chleba z kvásku

Trendem poslední doby je pečení chleba v domácnostech, jak tomu bývalo za starých časů. Bohužel dnešní uspěchaná doba přeje masové produkci, která se leckdy nedá nazvat jinak než „umělou“. Je to pochopitelné, leč poněkud smutné. Ostatně – kdo má dnes čas ztrácet čas, že? Nicméně najdou se i v této hektické době hospodyňky, které pro pírko přes plot skočí, které si pečou vlastní pečivo, produkují vlastní sýry od vlastních domácích zvířat, které zavařují ovoce ze zahrad a dělají z něj džemy a jiné chutné polotovary. Takovéto hospodyňky mají náš neskonalý obdiv a i těmto je věnován prostor na našich stránkách.

Pojďme si tedy nyní přiblížit náš kvásek na chleba

Ačkoli se může zdát, že kvásek nelze mrazit (důvodem zamrazení je fakt, že se kvásek touto formou může dostat mezi co nejširší vrstvu zákazníků v Československu), pak opak je pravdou. Leckdy si krkonošské hospodyňky odkládají kvásek v sáčku do mrazáku na dobu delší jednoho roku, což máme i my odzkoušeno a funguje to velice dobře! Takže - vyjměte kvásek z mrazáku a nechte zcela povolit při pokojové teplotě. Do mísy nasypte mouku, v ní udělejte důlek, do něhož nadrobte droždí. To zalijete polovičním množstvím vlažné vody (max. do 35°C) a nechte cca 30 minut odstát. Poté přidejte ostatní sypké suroviny + kvásek a postupně dolívejte zbytek vlažné vody (vodu přilíváme podle konzistence těsta). Následně vyhněťte hladké mírně lepivé těsto. To zakryjte utěrkou a nechte cca hodinu odležet. Následně těsto lehce promíchejte a nechte ještě 10 minut odpočinout. Z těsta vykoulejte bochánek nebo večku a vložte na plech či do formy kynout po dobu dalších cca 40-50 minut. Bochánek na začátku kynutí lehce potřete vodou a to opakujte každých 10 min., aby těsto neokoralo (těsto lze posypat kmínem, sezamem, lněným semínkem atp.). Po konečném nakynutí bochánku tento ještě povlažte a vložte do předem vyhřáté trouby na cca 240°C. Po 2 min. troubu stáhněte na cca 200 °C. Chléb pečte po dobu 20 – 30 minut dle zbarvení kůrky. Upečený chléb by měl mít zlatavou kůrku a při poklepání na spodek by měl pěkně „zvonit“.

Doporučení: Do těsta je možnost dát jakékoliv semínko (dýně, slunečnice, sezam, len…) cca 10g nebo i ořechy ve stejném objemu.

Pro přípravu kysela

Ačkoli se může zdát, že kvásek nelze mrazit (důvodem zamrazení je fakt, že se kvásek touto formou může dostat mezi co nejširší vrstvu zákazníků v Československu), pak opak je pravdou. Leckdy si krkonošské hospodyňky odkládají kvásek v sáčku do mrazáku na dobu delší jednoho roku, což máme i my odzkoušeno a funguje to velice dobře! Takže - vyjměte kvásek z mrazáku a nechte zcela povolit při pokojové teplotě. Do hrnce vlijte 1,5l vody a dejte vařit. Pokrájejte 3-4 ks středně velkých oloupaných žampionů a společně s hrstí sušených hub povařte 10-15min. Povolený kvásek vložte do ½l vlažné vody a důkladně prokvedlejte, aby v něm nebyly hrudky. Stáhněte vroucí polévku a vlijte připravený kvásek. Ten v polévce důkladně promíchejte. Voda nesmí vřít klokotem, jinak se kvásek připálí! Polévku vaříme na mírném ohni po dobu cca 20 min. Následně přidáme kmín a polévku dochuťte solí. Lze přidat i ocet pro zvýšení kyselosti. Na pánvi rozehřejte 3 lžíce másla a přidejte pokrájenou středně velkou bílou cibuli. Poté, co cibulka zesklovatí, vmíchejte 4 vejce, která na pánvi důkladně rozmíchejte. Míchaná vajíčka vložte do polévky, promíchejte a nechte na mírném ohni ještě několik minut „dojít“.

Doporučení: K polévce se může podávat i vařený brambor. Tuto polévku spolu s brambory si vařili horalé i na vánoční štědrovečerní tabuli. I v dnešních dobách můžeme v oblasti Vrchlabí, Benecka, Strážného, Štěpanic, Mrklova aj. najít domácnosti, které si kyselo vaří ke štědrovečernímu obědu!

Diskuzní fórum

web vytvořil www.helpmark.cz